Lom Hřeben ve Starém Plzenci
Lom „Hřeben“ se nachází na severní straně vrchu Radyně nad Starým Plzencem. Lom byl otevřen pravděpodobně v roce 1945 odstřelem nevybuchlé munice pro těžbu buližníkového kamene pro různé stavební účely. Podle pamětníků přípravu prvního komorového odstřelu a ukládání munice do vykopané štoly prováděli němečtí váleční zajatci. Po znárodnění v roce 1948 lom převzal Západočeský průmysl kamene, n.p. Blatná, později je zdejší provoz přejmenován na Západočeské kamenolomy a štěrkopísky v Blatné jako závod 021.
V lomu Hřeben pracovalo kolem 20 zaměstnanců, jednu třetinu představovaly ženy.Těžba kamene se prováděla komorovými odstřely. Nalámaný kámen se nakládal pouze jedním bagrem, do výklopných vagónů úzkorozchodné dráhy o rozchod 600 mm. Plné a prázdné vagóny obsahu korby 0,75 m3 a 1,00 m3 byly dopravovány ručně. Délka tratě se měnila podle těžby. V dubnu roku 1961 byla dodána dlouho očekávaná dieselová úzkorozchodná lokomotiva typu BN 30 R bez budky strojníka z ČKD Praha. Tento měsíc byla také uskutečněna její zkušební jízda po dobu čtyř hodin, která ukázala, že lokomotiva na vzdálenost s větším počtem vozů usnadní dosavadní ruční tlačení, které prováděly ženy. Do konce roku 1962 se v lomu pracovalo na dvě směny. Od ledna 1963 byla zavedena i noční směna, z důvodu výstavby nového zařízení v lomu v Koterově, když část zaměstnanců z Koterova byla převedena do St. Plzence. Roční těžba kamene činila asi 108 000 tun. Při dalším zvětšení těžebního prostoru bylo od kolejové přepravy kamene zcela upuštěno a úzkorozchodný vlak nahradily nákladní automobily.
Pracovní činnost spojená s odstřely v lomu měly nežádoucí dopad na domy staroplzeneckých obyvatel. Při otřesech praskaly zdi, porušovaly se střechy i studny a památkáři měli obavy o zdivo hradu Radyně. A tak v roce 1965 je dohodnuto, že se těžba přesune do jiného lomu. Tento slib není dodržen, v roce 1970 dochází k novému záboru lesa. Od roku 1971 se lámání kamene provádí clonovými odstřely, které mají menší dopad na město. Provoz lomu „Hřeben“ byl ukončen až k 31.12.1974.
Použité prameny a literatura: Tisíc let Starého Plzence 976-1976 (Plzeň 1976)
Kronika kolektivu B.S.P. z let 1960 –63
Za PŽ V. Křížek a F. Batěk 17.1. 2003